Inspirováno skutečnými událostmi. Psáno v očekávání událostí budoucích. *** Zbývá jen poslední schod. Pln očekávání klepu na dveře. Otevíráš. „Ahoj,“ zdravím tiše. „Ahoj, pojď dál,“ vítá mě tvůj úsměv. Hned mě upoutá červená rtěnka na rtech. Jak mi chyběly tvé plné rty! Vejdu. Zavřeš za mnou dveře. V chodbě je oproti osvětlenému schodišti šero. Spěšně si sundávám bundu a zouvám boty. …