Klíště onanista

Jsem odborník na slovo vzatej,
piju krev, ale jinak jsem zlatej.

Poslyšte, poslyšte a zase slyšte,
všechno vím, odpovím jsem vaše klíště.

Ptejte se, mlčte si, s radostí odpovím!
Otázky lechtivé, ba i ty palčivé, vše s klidem ledovým.

Všichni ví, i ty zlé jazyky,
jaké já bravurně ovládám praktiky.

Zeshora, zespoda, zepředu, zezadu;
beru to, jak mi to přichází na řadu.

Černoši, běloši, žlutí i snědí,
že já jsem nejlepší, dávno už vědí!

Nohy mám výstavní a prsa též;
jsem prostě achich oooch, to není lež!

Přisátej, směju se a hezky saju
dokud bude kdo, hezky si hraju.

Nejde mne vyviklat, nejde mne vytočit.
Jak klid dám? - prostě mne překročit.

Aby zde nebyla erotiky absence,
našla jsem nakonec klíštěti milence.

Je to fakt fešák, přímo ze škatulky!
Klíštěti líbí se dvě jeho půlky.

Libě tam rochní se, je pěkně v teplíčku,
sám se tam oddává se sebou sexíčku.

Občas pak hekne si, klíště onanista,
erotika už tu je, to věc je jistá.

Všechno už řečeno, už ho nechme,
klíště když vrzne si, tak potom zdechne.