Beltaine -noc, kdy se může vše 🔥🧙‍♀️

Bylo to tam od první chvíle, hned co jsem ho zaregistrovala, tak mě začal zajímat a cítila jsem k němu zvláštní přitažlivost. Ani nevím proč, myslím, že je to ten případ, kdy to tak prostě je a my se potkat měli. Nechtěla jsem ho ošukat, ani nebyl můj typ a asi ani já jeho, ale věděla jsem, že do mého života patří.

Doslova mě očaroval svými názory, nadhledem, pohotovostí a vtipem. Neskutečně mě bavil. Lidsky. Perfektně jsme si notovali a při střetu názorů jsme uměli vést dlouhé diskuse a vždy se dobrat kompromisu.

Říká se, že kompromis je řešení, kdy oba ustoupí a spokojený není nikdo, ale u nás to tak nebylo. Vždy jsme si dosadili to své a notovali si jak perfektně se nám to podařilo vymyslet.

Postupně se z nás stali kamarádi a my si navzájem kryli záda, zejména co se týkalo povinné docházky na cvikách.

On měl svou partnerku, já svého partnera a společné chvíle byly spíš takový únik od reality do našeho společného světa.

Byla mezi námi taková zvláštní chemie, ale hranice jsme nepřekračovali. Ani jsme nechtěli. Občas jsme spolu hezky flirtovali a jiskřilo to tak, že by shořel les, ale tam to vždy končilo. Přecijen jsme byli zadaní a super parťáci.

Tu přitažlivost mezi námi jsem si nikdy neuměla vysvětlit, protože na první dobrou se mi opravdu moc nelíbil, ale kdykoli jsme byli spolu jako bych ho neviděla. Nebyly to růžové brýle, ale něco co neumím vysvětlit.

Měl sotva 175cm, říkal to tedy, ale vždy mi přišel o něco menší. Docela na sobě makal a měl opravdu široká ramena a velmi silné paže, ale na můj vkus hrozně hubené nohy. Když jsem se na něj koukala, vždy mi přišlo úsměvné jak malé nosí trička, ale ono to asi bylo schválně. Vlasy měl vždy sjeté trojkou a vzhledem k tomu, že měl trochu větší uši, působil na mě vždy hrozně roztomile. Měl tak zvláštně zelené oči, vždy mi přišlo, že je má hrozně vykoulené a nikdy jsem se v nich nenaučila číst. Vlastně jsem nikdy nepoznala co myslí vážně anebo kdy si dělá legraci.

Osudný se nám stal den před prvním májem. Můj partner vzal tenkrát nějaký melouch a jeho kočka odjela na prodloužený vikend k mamince na druhou stranu republiky.

Volný večer, den před státním svátkem, to je škoda marnit čas doma. Věděla jsem, že má volný večer, tak jsem mu zavolala co dělá. Řekl mi, že se chystá slavit Beltaine.

Beltaine - svátek magie a lásky, chcete-li jinak Valpružina či Filipojakubská noc nebo jen pálení čarodějnic. Noc milenek. Jo tohle chci slavit taky, takže kdy a kde?

Sešli jsme se na akci, kde byla připravena super hranice. Na akci jsme měli dost známých ze školy, takže o zábavu nebyla nouze. Vyvrcholením bylo to pálení čarodějnic. Byl k tomu takový krásný proslov, přišlo mi to jako nějaké poselství. Nejsem schopna jej přetlumočit, ale odnesla jsem si z toho to, že ten symbolický oheň má odnést všechno zlo a také to, že dnes večer je nejtenčí hranice mezi světy a magie nejsilnější.

Bylo tam hodně stánků a on mi u jednoho koupil fluorit, šutřík za deset korun, ale dal mi ho s tím, že mne má vždy chránit a dodávat odvahu. Bylo to krásné gesto a já si ten kamínek celou dobu tiskla v ruce. Když se setmělo a všichni tak nějak odpadávali, šli jsme si sednout k ohni, že ještě pokecáme a pak dojdeme na afterparty. Jak jsem psala, měli jsme si toho tolik co říct, že nikdy nebylo dost času na to probrat vše. Y

Seděli jsme u ohně a rozebírali čáry, magii, moc, symboly a co by bylo kdyby nebylo. Seděli jsme naproti sobě obkročmo na lavičce a najednou to tam zase bylo. V jeho očích jsem viděla ten odraz plamenů a cítila jsem takovou zvláštní přitažlivost, probouzel ve mě touhu se ho dotknout. Už jsem se moc nesoustředila ani na tu diskusi a přemýšlela nad tím, co by se stalo, kdybych jen třeba jen pohladila. Hrozně jsem se ho chtěla dotýkat a ochutnat jeho rty.

Ze snění mě vytrhl dotek, jeho ruce sjeli na mou dlaň, ve které jsem pořád držela ten kamínek. Koukal mi do očí, držel mou ruku a já věděla, že přijde to po čem jsem v ten moment opravdu toužila. Jednou rukou mě stále držel a druhou dlani jel nahoru po paži až k zátylku a jemně mě hladil. Když jsem jeho dlaň cítila na zátylku, tak si mě jemně přitáhl k sobě a políbil mě na líčko. Chvíli jsem tak seděli u sebe a šeptl mi do ucha: “Zbožňuji tě.”

Neříkala jsem nic a líbla ho na rty. Chtěla jsem mu k tomu něco říct, ale byl rychlejší. “Nemluv, ne…”, nenechala jsem ho to doříct a dala mu polibek. Tím polibkem se mi zamotal svět, přitiskli jsme se k sobě a líbali se. Bylo to tak krásné, cítila jsem jak mnou proudí touha, vášeň, nemohla jsem se ho nabažit. Naše jazyky se proplétaly a my si byli tak blízko. Hladila jsem ho po těle, on hladil mě a já si užívala každý dotek. Sjela jsem mi rukou do poklopec a přes tvrdou riflovinu cítila, že je úplně tvrdý. Začal mě ovládat chtíč a nezajímalo mě nic jiného než on tady a teď, já a on, my.

Byli jsme kousek od lesa, u lesíka je autobusová zastávka a tak jsem se ho zeptala jestli nepůjdeme kousek dál. Lidi už tam sice bylo pomálu, ale říkala jsem si, že by se nám pozornost ostatních nemusela vyplatit. “A nepůjdeme ke mně?”, odpověď nedostal, ale ruku v ruce a zavěšení v sobě jsme šli na zastávku. Konečně jsem si ten kamínek schovala do kapsičky.

K mému překvapení tam nikdo nebyl, ono žádné extra překvapení to asi nebylo, vzhledem k času a vzhledem k tomu, že další autobus jel za 40 minut.

“Počkáme nebo jdeme do klubu?”

“Tak ty mě takhle uhraneš a teď chceš již fo klubu? To určitě!”

“A co budeme dělat?”

Neodpověděl a začal mě líbat. Tak vášnivě. Byla jsem tak vzrušená a kalhotky jsem měla úplně promočené. Strašně jsem po něm toužila. V polibcích jsme se přesunuli za zastávku, byla zděná a s obrubníkem a bylo to pro nás pohodlnější než lavička uvnitř. Sedl si na zem a já obkročmo na něj a stále jsme se mazlili. Měla jsem na sobě šatičky, které se vyhrnuly a já měla jeho dlaně na svém zadku. Jemně mě po něm hladil a mačkal jej. Dostával mě tím do stále většího varu. Hladila jsem ho po hrudi a zajížděla pod triko a ruka mi stále sjížděla k jeho klínu. Cítila jsem jak jeho ruce zajíždí stále blíž k mé kundičce, která tekla stále víc a víc.

Toužila jsem se také dotýkat jeho, nadzvedla se, on to pochopil, rozepl si poklopec a stáhl si kalhoty dolů. Neměl spodní prádlo. Když jsem se nadzvedla nenechal mě dosednout zpátky, stáhl mi kalhotky a začal mě lízat. Hladově mě vylizoval, držel mě za zadek a říkal mě k sobě. Podlamovaly se mi kolena a sténala jsem potichu blahem. Neslo to vydržet a když do mě vsunul prst, udělala jsem se. Byla to taková extáze slasti, že se mi ty kolena opravdu podlomily a já se sesunula zpět na jeho klín.

Líbal mě, já cítila z jeho úst sebe a vzrušení vůbec neopadávalo. Konečně jsem měla v ruce jeho péro. Bylo tak sametově hebké a jemně jej honila. Byl úplně tvrdý a žalud měl úplně mokrý. Chvíli jsem mu ho honila a třeba se o něj kundičkou až do mě vklouzl.

Cítila jsem ho úplně v sobě a pomalu dosedala až ke koulím. Oba jsme se chvěli vzrušením a užívali si jeden druhého. Nebyl to on a já, ale byli jsme jeden. Jedno tělo, jedna duše. Pevně mi mnul zadek a já pomalinku jezdila po jeho péru. Začal hlasitě oddechovat a já věděla, že se blíží jeho vyvrcholení, zaťal prsty vší silou do mého zadku, napnul se a já cítila ten proud horkého semene ve mně, v ten moment jsem explodovala znovu i já.

Seděla jsem na něm tak dlouho dokud ze mě zase nevyklouzl.

Chvíli na to vibroval telefon.

Simona.

“Kde jste? Čekáme tu na vás.”

Podívala jsem se na něj.

“Jdeme tam nebo domů?”