Prostě jsem všechno a vím to.

Jsem ... Díky mami a tati. Letos máte padesát let výročí svatby a já jsem za to šťastná. Protože jen díky tomu, že jsi mami neodešla od táty, když ti zahýbal s tou nádherou z bufetu, kde se chodilo na točený na stojáka, jsem.

Jsem tady celá ve svých 170 centimetrech. Se svou prdelí velikosti XL. Křivýma a chlupatýma nohama po tátovi, který vždycky říkal, ze křivé nohy nikdy neměl. Se svým cinismem, který někomu zavání těžkou arogancí. Se svým německým příjmením po dědečkovi, na kterého jsem hrdá jako poloviční sudeťačka. S láskou k pohádkám, kterou mám po tobě mami. Jsem.

Jsem tady se svýma prošedivělýma vlasama, dírou na koleni i jizvou v srdci po něm. Po kom? Po tom, kdo mohl dnes říct "Jsem." a není. A přesto... Jsem.

Jsem ta v triku bez kalhotek (s trčícíma bradavkama občas). Jsem ta, co ráda šmíruje druhé se sklenkou koňaku nebo šálkem kávy. Jsem ta, co má tak trpký humor, až občas lidi matu, jestli to nemyslím vážně. Jsem.

Ta s názorem. Ta, co provokuje. Ta, co miluje niterně ve své duši. Ta, co je hrdá na chlapce a muže ve své rodině. Ta, co obdivuje svoji matku za její laskavost. Kruh se uzavřel. Jsem vším. Chimérou, kterou stvořili úžasní rodiče a andělem, který ví, že nad každým peklem je nebe plné hvězd.

A pak takový ten odstavec pro adminy... O šukání a Nutelle. Kdo chutná po sexu líp? On když se vystříká na silikonové kozy nějaké bloncce nebo ta Nutella o půlnoci vykukující z ledničky? Díky za názory 😎.