Můj deníček: Nadržený tatér 2

"Já ale nechtěl kérku na ocas," mám pocit, že v tomhle tatérském studiu si z přání zákazníka nikdo moc nedělá.

Tatér, místo aby důkladně porovnal velikosti ornamentů na obou stehnech, mi troufale zajíždí pod nohavičku boxerek. Pěkně po vnitřní straně stehna, jak to může znát tak dobře?

Vzrušením celej tuhnu, nemám sílu protestovat, je to tak příjemný. Bere mě za ocas a jemně ho mačká. Tvrdnu. Slintám. Chci mu tu ruku dát pryč, ale namísto toho si dám ruce pod hlavu a celej příjemně uvolněnej se na lehátku rozcapím.

On to bere jako signál, aby mi boxerky sundal. Já už to vidím, že dneska žádná kérka zase nebude.

"Ahh, ehh," skvěle mi ho hulí. To ho naučila manželka?

Jsem nádherně rozhulenej, péro jako skála, koule v pozoru, ale on přestává, rozepíná si džíny a strká mi svoje péro před nos. Ok, tedy. Dávám se do kouření. Má celkem malebnej kousek. Jeho velkej žalud drze trčí do prostoru.

Najednou se otočí a ohne. Uprostřed jeho chlupatýho zadku něco čouhá z díry. Má tam anální kolík! Má ho tam celou dobu! Ty vole ...

"Vraž mi ho tam," říká a vyndává kolík ven.

"No počkej, to jsme si nedomluvili," protestuju.

"Dělej ty bejku, chci ho tam," směje se.

Nandavám si gumu a to je poslední hřebíček do mý aktivácký rakve. Péro nezadržitelně míří k zemi.

Tatér si nedočkavě roztahuje půlky.

"Hele, asi to nedám, vždyť víš, že šukám jenom mladý kluky, nejde mi to."

"Nekecej a dělej, vraž mi ho tam."

Rezignuju na vysvětlování, že bejt teplej, neznamená šukat díry na počkání. Oblíkám se a s omluvou odcházím. Musím si najít jinýho tatéra.