Kopretiny pro zámeckou paní (7.)

Páteční večer na Novém hrádku byl nakonec nečekaně příjemný. Zasloužila se o to nevědomky svým nahatým koupáním čtveřice mladým trampek, a naopak velmi vědomě astronomka Berenika, která se u mě zastavila a podobně jako před týdnem ani tentokrát netrpěla rozpaky nebo ostýchavostí. Stupně schůdků do průvodcovské maringotky jsem sice na zádech cítil ještě ráno, jak mi je do nich otiskly nesmlouvavé přírazy vzrušením rozvášněné mladé vědkyně, ale to mě nijak netrápilo; z proleželé drátěnky na posteli by mě záda jistě bolela víc, a z míň příjemného důvodu. To už mě víc zamrzelo, že se Berenika po našem milování s lehkým srdcem rozloučila a pokračovala do újezdské hospody, jako by ani druhý společný vášnivý sex neznamenal víc než fajn bod v jejím programu na víkend. Zmožený pracovními i mimopracovními zážitky na malebné zřícenině, nechal jsem to plavat a s chutí usnul, druhý den mě navíc už od rána proud návštěvníků, v sobotu tradičně nejsilnější, brzy přivedl na jiné myšlenky. Vedle neodolatelným mladých výletnic, které snad jako by ani nevěděly, jaká krása se jim to natřásá a pohupuje pod tričky, když se na výlet neobtěžovaly s podprsenkou, mě překvapivě silně zaujala statná blonďatá čtyřicátnice. Podprsenku určitě měla, obrysy jejích košíčků se jí pod bílým tričkem rýsovaly zřetelně, ale přes ně neméně viditelně vystupovaly i výrazné bradavky jako dva špunty, a když se jí navíc dudy při každém pohybu spodnímu prádlu navzdory tak lákavě rozhoupaly... Manžel ovšem dobře věděl, jaké přednosti jeho paní nosí (kolem se ostatně hemžila hned trojice jejich dítek), a tak se svižně vrátil připomenout jí, že už opravdu musí dál, když se se mnou "náhodou" po prohlídce zapovídala a jako školačka si koketně natáčela na prst pramen vlasů, zatímco se jí mohutné poprsí ve výstřihu lákavě zdvihalo a klesalo, žlábek mezi oběma melouny v mírném předklonu lákavě odhalený. Takovou kozatou Venuši tak dostat do hradního jezírka... Legendu o z lásky utopené panně, kterou jsem si včera na místě vymyslel, jsem díky ní a několika dalším nacvičil tak, že jsem jí bezmála začal věřit. K mému zklamání ale další večer žádné nahotinky, co by dychtily osvěžit svá ztepilá těla v chladivé vodě, ne a ne dorazit. Pozdní letní smrákání bylo i tak nesmírně romantické, a jak se stíny borovic na skále nad jezírkem prodlužovaly a lesní ptáci zpívali, vytáhl jsem aspoň včera rozečtenou "kratochvilnou knihu", aby mi dělaly společnost příběhy frivolní Filomeny. Nutno říct, že při sugestivním líčení toho, jak "Filomena vkleče přijímala do svého horkého, slastí mlaskajícího lůna prudké výpady jednoho z pekařských pomocníků, jenž zarýval své dobyvačné prsty do bělu jejího klenutého pozadí, zatímco se činil jí i sobě dělat dobře, až Filomeně nahé prsy nadskakovaly a vlnily se..." jsem musel znovu gratulovat neznámého autorovi (který vystupoval v tiráži knížky jen pod pseudonymem) k vytříbené obraznosti a nadčasově jímavému jazyku. Jak se dalo čekat a na stránkách jeho knih bylo zřejmě běžné, toto milostné počínání neuniklo zvědavému zraku mladičké služtičky Matyldy, "jež dychtivým pohledem toužící panny, co dosud nepoznala sílu a pevnost mužova objetí, hltala pohled na dvojici sobě se oddávající, a ruka její po několikerém sevření dívčích ňader v živůtku našla si cestu v záhybech suknice pod spodničku, kde prsty nezkušeně, avšak o snaživěji laskaly panenský dosud květ jejího ženství, pod jejich dotyky toužebně se rozvíjejícího růžovými plátky v sporé zahrádečce a vysílajícího slastně bolestné šípy hluboko tam, kde toužila cítit sílu mužského milence, jakkoliv zatím byla ochutnána jen hravým jazykem své přítelkyně, s níž před časem sdílela koupel a nechala se laskat způsoby necudnými po vzoru lesbické lásky." Ať už byl autorem toho evokativního díla muž nebo žena, začínal jsem ho považovat za větší literární mystérium než nějaké středověké rukopisy...

Berenika se už na hrádku neobjevila, což jsem s mužskou ješitností připsal tomu, že si zkrátka se mnou v pátek zapíchala tak kvalitně, až po zbytek víkendu už víc nepotřebovala, ale maličko jsem tím obelhával sám sebe. Její přímočarý přístup k otázkám nahoty a tělesné lásky mě ve skutečnosti trochu znepokojoval a připadal mi takový... vlastně spíš mužský. Sám jsem sice podobný začal praktikovat po konci vztahu se svou první láskou Soňou a rozpaky sobotního rána po vášnivé páteční noci jsem s pár slečnami už zažil, ale být tím, kdo styl "pomiluju, nechám tak" pocítí od protějšku bylo malinko zneklidňující. Muži na něco takového nejsou zvyklí. Vzpomněl jsem si na svou brigádu loňské léto, kdy jsem prošvihl šanci stát se kopáčem na jihomoravských vykopávkách, kam mě po pravdě spíš než vášeň pro archeologii a romantika lovců mamutů lákala vidina dobrého, levného vína a k lecčemu svolných spolužaček i místních děvčat, vydatně podpořená pověstí asistenta Komárka, známého svůdce a klátiče, který měl letní výzkumné práce na starost. Jenže nějak jsem se nerozhoupal, a nakonec jsem tak kopal docela jinde: na stavbě poslední etapy panelového sídliště Modřany, kde jsem byl obklopen po hříchu téměř čistě mužským kolektivem. Řeči kamaráda Matouše, přes kterého jsem se k brigádě dostal, protože byl coby student "stavárny" na podobných místech jako doma, jak na jaře pomáhal při renovaci bytů v Karlíně a jistá panička ho den co den zvala z lešení na čaj, oblečená toliko do saténového župánku, který se jí nahoře i dole lákavě rozevíral, jsem tak bral spíš jako provokaci. Zatímco ostatní kopáči napjatě poslouchali jeho líčení, kterak se dotyčné panince její "dudy jak dvě dýně" natřásaly, když se na něj nakonec vždycky vyhoupla, aby si "pořádně zarajtovala", myslel jsem si něco o komplexu; ve skutečnosti Matouš to léto chodil se spolužačkou Darinou, která byla plochá jako fošna, a když jsme vyrazili na plovárnu, měla horní díl plavek vyloženě pro formu. Navíc byla ve své plochosti i povážlivě nedobytná, Matouš se zatím dostal do jejích kalhotek jen jednou, a to ještě jen všetečnou rukou... Pak nám po týdnu kopání poslali z centrály Armabetonu zeměměřiče, aby prověřil, jak přesně jsme pracovali. Vlastně zeměměřičku. Anna, brýlatá černovláska menší postavy, na které i přes nikterak koketní košili a rifle hezky vynikaly přiměřené, ale nepřehlédnutelné ženské tvary, si hleděla trojnožky a teodolitu a byla pramálo nadšená z pokusů party kopáčů okouzlit ji, takže jsme to po pár hodinách vzdali. Děvče zřejmě nebylo na stavbách žádnou nezkušenou novickou, nehrálo si na slečinku a při zaměřování výkopů se nebálo ani umazat, takže na konci směny ji od nás kopáčů odlišovaly jen ty její přístroje. Když se mě zeptala, kde se tu dá osprchovat, ani jsem do toho už žádné naděje nevkládal a ukázal jsem jí umývárny; výstavba sídliště běžela už několik let, a tak podnik namísto unimobuněk zařídil obstojné sprchy v budově budoucí školky. Pak jsem musel odběhnout do skladu, kde jsem se zasekl až do konce směny. Loudal jsem se ke sprchám s vědomím, že všichni už zřejmě vypadli, pramálo nadšený z důvěry, kterou do mě skladník coby do brgádníka vložil tím, že mi podrobně líčil, co kde zítra pro celou partu nafasovat. Jakmile jsem se svlékl a pustil na sebe proud naštěstí ještě pořád teplé vody, ukázalo se, že minimálně zeměměřička Anna ještě nevypadla. "Pardon, já myslela, že jsou už chlapi pryč.", přešlápla na prahu s provinilým úsměvem. Pak se ovšem zcela nečekaně začala jako by nic svlékat! "Promiň, když mi ujede tramvaj, nestíhám.", pokrčila rameny, zatímco si rozepínala košili, zpod které vykoukla dvojice pěkných prsou v košíčcích podprsenky, kterou si ovšem vzápětí rozepla taky, takže jí z nich nahá ňadra vyklouzla spodem ven. "Nestydíš se před holkou, že ne?", mrkla na mě povzbudivě, jako bych to byl já, kdo je tu za stydlivku. "Tak nejsme děti, že jo...", mumlal jsem s nepřesvědčivou lhostejností, když se ke mně otočila zády, vyklouzla z riflí a vzápětí i puntíkatých kalhotek, a radši jsem nepřemýšlel nad tím, proč se namísto sprchy na druhém konci místnosti hrne pod tu hned vedle mě. "Půjčíš mi mejdlo?", prohodila, když si pro formu dala před nahá prsa ruku, takže jsem na cvhíli neviděl její tmavé hroty, zatímco dole se nezakrývala nijak a pod plochým bříškem jsem tušil rozverně vykukující kudrny jejího ochlupení. Jako trouba jsem ji ho podal, Anna se usmála, jako by povzbuzovala nepříliš nadané děcko, a mýdlo si i s mou rukou přitiskla na pravé prso. "Namydlíš mě?", broukla. To už jsem pochopil, že nahá zeměměřička, která se ani za mák nestydí, má chuť využit nečekané situace, a začal se přece jen činit. Mýdlovými bublinami měla za chvíli pokrytá obě kulatá kůzlata, jen tmavé bradavky jako dvě anténky z mýdlové nadílky vykukovaly. Pokaždé, když jsem přes ně prsty přešel, sebou maličko trhla, a tak jsem si dal záležet, abych se jich dotýkal co nejčastěji - po chvíli jsem je v podstatě z prstů už nepouštěl a Anna s přivřenýma očima tichounce vzdychala, jak jsem jí bradavky jemně, ale důrazně protahoval, čemuž pomáhala tím, že sama zakláněla hrudník. Jak byly mýdlem kluzké, co chvíli mi jedna z prstů vyklouzla a nahé prso jí poskočilo. Péro se mi přitom přimklo k břichu silnou erekcí, takže to vzala mezi prsty pro změnu ona, a když se příslušnými pohyby zasadila o jeho naprostou kamennost, navedla si ho mezi ty tmavé kudrny a rozdali jsme si to na stojáka za zvuků dopadající vody z obou sprch, které ovšem naše dvojhlasné vzdechy a sténání nedokázaly přehlušit. Anna se opřela čelem o mokré dlaždičky a úžasně pracovala se svými poševními svaly - nikdy předtím jsem nešukal s holkou, která mi ho stahy pipiny doslova ždíme, a měl jsem pocit, že i kdybych přestal do její kundy svůj čurák vrážet, brzy by mi ho jen tím zatínáním a povolováním dovedla k výstřihu. Takhle jsem se ovšem musel krotit, a protože Annina píča můj klacek nešetřila, nakonec jsem z ní vyjel a bez ohledu na proudy vody ji do cílové rovinky dovedl usilovným prstěním její mušle, kterou mi v extázi tiskla k ruce, div jí tam nezajela celá. Na to, že šlo o mladou holku, co jistě ještě nerodila, měla kundu úžasně elastickou. A protože nebyla ani za mák sobecká, jen po prožitém orgasmu popadla dech, dovedla mě k tomu mému několika pohyby rukou. "Ta tramvaj ti ... asi ujela...co?", vysoukal jsem ze sebe, když jsem konečně přestal cákanci semene nahazovat kachlíky sprch. Jen se rozesmála a nastavila rozkročená svou vymrskanou prcinu proudu vody.

Další den byla ta tam a představa, že si to bez závazků a s lehkou myslí rozdá zase na jiné stavbě s někým dalším, mě malinko zaskočila. Nebyl jsem zkrátka zvyklý na to, že i některé holky "to" dělají rády a sem tam i jenom tak, pro radost. Netřeba dodávat, že jsem Annu po zbytek brigády platonicky (a zcela marně) vyhlížel. Namísto ní jsem se znovu dostal do hledáčku skladníka, který ke mně, těžko říct proč, pojal takovou důvěru, že mi o pár dní později svěřil neblahou novinu: naše vagóny se ztratily. Na stavbu nám sice vozili panely z betonárny v Radotíně auty, ale některé díly pro kanalizaci měly dorazit v rámci spletitých dodavatelsko-odběratelských vztahů po železnici. Možná i dorazily, ale přesnou polohu tří plošiňáků se skružemi nedokázali dole na modřanském nádraží určit. A tak jsem se vydal na pátrací misi do spleti průmyslových vleček mezi modřanskými továrnami. Vzal jsem s sebou i Matouše, kterého jsem tak vysvobodil, protože mu v líčení fiktivních dobrodružství s nadrženou karlínskou paničkou pro dychtivé posluchačstvo naší kopáčské party už docházela fantazie. Fešná nádražačka nám trochu upjatě potvrdila, že naše vagóny jsou "někde tam", dala nám na cestu dvě nádražácké vesty a uvolila se, že v případě nálezu můžeme od ní zatelefonovat na Armabeton. A tak jsme v dopoledním červencovém sluníčku bloumali mezi kolejemi modřanského cukrovaru a čokoládovny, než nás jeden z vrátných, kterých byla tehdy v ČSSR skoro armáda, navedl po dlouhé koleji k plotu, od kterého byla vidět hladina Vltavy a ... a na plochém dřevěném vagónu, který z areálu jistě posledních dvacet let nevyjel, se opalovala trojice žen, na sobě ani nitku. Že jsou do jedné "na Evu", to potvrzovala i trojice bílých plášťů, úhledně pověšená na bočnici, přes ně trojice podprsenek a kalhotek. Když jsme slušně pozdravili a vysoukali ze sebe tu nejpitomější (protože pravdivou) výmluvu pod sluncem, totiž že tu hledáme ztracené vagóny, dvě mladá děvčata si s pištěním zakryla klíny a hrudníky rukama, což v případě hezky oplácané blondýnky byla snaha marná, protože jí i vleže kypré poprsí zpod ruky vykukovalo příjemnými oblinami. O něco starší černovláska naopak svou nahotu nezkoušela zakrýt ani trochu, takže jsem nedokázal odtrhnout oči od jejích mohutných, k břichu kleslých prsů s velkými, hnědými dvorci, od nichž se rozbíhaly žíly a z jejichž středů trčely bradavky, masité a velké. Pod kulatým břichem jsem tušil kudrnatý drn chloupků a nevyholená byla i v podpaží. Teatrálně nás přivítala v "modřanských slunečních lázních", osvětila nám, že si tu s děvčaty dávají letní přestávku a vlídně nás pobídla, ať koukáme padat.

Naše vagóny jsme nakonec našli kus dál na vlečce komořanské teplárny celkem náhodou, když jsme ještě omámení z té nahé krásy učnic i zralého půvabu mistrové z Orionky klopýtali mezi kolejemi. Upjatá nádražačka nám otevřela kancelář až na třetí zaklepání, celá zrudlá si dopínala blůzu, zatímco vysoký posunovač v rohu kanceláře se nečekaně důkladně zajímal o květináče za okny, takže jsme pochopili, že jdeme nevhod. Na Armabetonu to dlouho nikdo nebral, zato náš skladník nás oslavoval skoro jako hrdiny vracející se z fronty a po šichtě nás pozval na pivo. Druhý den mě na stavbě vyzvedla tatrovka, a když jsem dělníkům ukázal nalezené vagóny, které nám posunovač posunul k nakládkové rampě, aby se pak zřejmě vydal opět píchat upjatou nádražačku, s vědomím, že oni už si hoši jistě poradí, jsem se vydal kolejištěm zpátky a sám sobě namlouval, že k vlečce Orionky mířím fakt náhodou. Bylo zhruba stejně hodin jako včera, ovšem na plošině "slunečních lázní" tentokrát ležela jen sama mistrová. "Zase hledáš nějaký vagón?", ušklíbla se, když se zvedla na loktech, takže se jí těžká prsa opřena naplno o břicho. "Jestli ses těšil na kozičky a prcinky mladých holek, tak to máš smůlu. Přes týden jsem je ukecávala, aby se tu svlíkly a slunily se nahatý, a vy mi je vyplašíte. Čili dneska tu rozvaluje svý cecky jen stará rašple.", zasmála se, až se jí kozy zavlnily. I když její zralá nahota vypadala jinak než včera její dvě mladší kolegyně, nedokázal jsem od ní odtrhnout oči. "Tohle je taková moje soukromá riviéra. Do Saint Tropez mě bolševik nepustí, tak vystavuju kozy sluníčku v Modřanech. Jak se ti líbí?" "Pěkný...", hlesl jsem. "No, já myslela tu mou pláž!", rozesmála se. "Ale když říkáš pěkný, nemyslíš doufám ty mý cecky? Velký, ale po dvou dětech vykojený, povislý... bradavky jak špunty vod kopaček...", zabodla do mě zkoumavý pohled a podepřela si prsa dlaněmi. "Kluci jako ty mají rádi pevný, tuhý kůzlata...ne takový maminovský melouny.... ceciny jak kravský vemena...naducaný, žilnatý...", uvažovala nahlas, jako by mluvila o počasí, a během monologu si prsty hnětla vrcholky prsů, takže se jí široké dvorce začaly vrásnit a uprostřed nich se vztyčily veliké bradavky. Naslinila si prsty, začala se za ně potahovat a potřepávat si kozami, až se jí nad břichem divoce vlnily. "Co říkáš, jsou to vytahaný, vykojený dudy nadržený maminy...", broukla hlasem už trochu změněným, jak ji díky důraznému laskání bradavek přece jen začínalo ovládat vzrušení, zatímco já jsem nebyl schopný slova ani pohybu, přestože jsem moc dobře věděl, že mi na montérkách vepředu roste nepřehlédnutelný stan. Všimla si ho samozřejmě i ona: "Nebo tě takový macatý, kozatý mamči vzrušujou? Chtěl bys takový ceckuli mrdat tu její píču nadrženou, chlupatou?", vyzvídala a pomalu roztahovala od sebe svá silná stehna, mezi kterými i předtím nahoře vykukoval chomáč tmavých chlupů, teď jsem ale zíral do tmavé houštiny, která jí v tenké lince vybíhala z podbřišku až k pupíku. "Chceš sáhnout kozatý mamině na frndu?"

Tomu se nedalo odolat. Jako omámený jsem se vyhoupl na plošinu vagónu, klekl si mezi její doširoka rozevřená stehna a vzápětí jsem v ruce cítil pod kudrnatými chlupy oblinu jejího pahorku. Když jsem ho v návalu vzrušení stiskl, tiše vyjekla. "Jooo... osahej mamče píču!", povzbudila mě vzápětí. Nemohl mezi námi být zase tak propastný věkový rozdíl, zpětně bych ji odhadl na ženskou něco po třicítce, možná ke čtyřiceti (tehdy jsem s ženami toho věku neměl žádné zkušenosti), ale v tu chvíli mě její zdůrazňovaná větší zralost vzrušovala. Očividně i ji, protože v podobném duchu komentovala i mé další dotyky mezi svými stehny, kde jsem prsty rychle nahmatal macaté pysky její frndy i vzrušený klitoris mezi nimi. "Jooo...potahej mamině poštěvák!", vzdychla, když jsem se na něj zaměřil, a moje počínání brzy způsobilo, že mi tekla na ruku přívalem šťáv. Byla jen otázka času, než moje prsty v její vlhké pipině zajedou dovnitř. "Jo, jooo... prstíčky do kundičky! Ale přidej, tohle je ... pořádná kunda! Žádná pipinka mladý dívenky... tahle díra rodila! Jo, ještě, neboj, celou rukou můžeš... ta moje pičule ... to snese... potřebuje to!", drtila mezi vzdechy, už viditelně vzrušená, a začala pohupovat širokými boky proti mé ruce, takže se kundou narážela na mé nastavené prsty, a k mému úžasu postupně nechávala zajíždět do sebe všechny čtyři kromě palce, kterým jsem jí kmital na zduřelém poštěváku. Mlaskalo to, jak jsem v ní klouzal, pak jsem v náhlém nápadu palec z jejího klitorisu stáhl k ostatním prstům...schoval ho v dlani, trochu zatlačil a ... byl jsem v její kundě celou rukou, až po zápěstí. Překvapený nečekanou situací jsem se zarazil, i ona ustala v pohybech, jen oddechovala a zřejmě čekala, až se dole dost roztáhne a přizpůsobí se mé ruce. Skoro jsem nedokázal od své ruky, mizející v její rozcapené píče, odtrhnout pohled, ale když jsem přece jen vzhlédl a naše oči se setkaly, udýchaně se usmívala a povzbudivě přikyvovala. Celá se chvěla, prsa se jí pohupovala do stran, kousala se do spodního rtu a sama opatrně začala jen zlehka boky narážet proti mé ruce. "Pomalu ... poma louč ku... mamču to ... krásně... roztahuje!" sténala tiše, aniž by přerušila oční kontakt. "Mamča se ... za chvilku ... úžasně ... udělá!!! Aaaj, ajaj, bože, to je... nááá dhernýýýý... jak na gyndě...!", zajíkala se, zatímco já na vteřinu dumal, jestli opravdu něco podobného prožívá i u svého ženského doktora. Ty úvahy ovšem přerušilo její náhlé prudké vyjeknutí, po kterém si přitiskla dlaň na pusu, zazmítala se, až se jí nahé kozy divoce rozvlnily, a já ucítil kolem zápěstí prudký příval příjemně vlažného proudu z její kundy, jak se právě udělala.

Třásla se a vzlykala s pusou zakousnutou do ruky, sevřené v extázi v pěst, několik dlouhých vteřin, zatímco já stále s rukou až po zápěstí v její mušli cítil stahy jejího orgasmu. Teprve když se pak uvolnila a se zavřenýma očima na zádech oddychovala, opatrně jsem z toho horkého sevření rukou vyklouzl. Dál ležela vyčerpaná, já cítil, že mi péro snad prorve látku kalhot, erekce mě skoro bolela, a tak jsem se opatrně z montérek vysoukal, uvolnil čurák ze sevření prádla a jako klučina nad západoněmeckým pornočasopisem si ho začal honit. "Ale no tak... strč tam ten čuráček mamce...honem!", vyhrkla, když otevřela oči. "Taaak, tady... strč ho mamině do tý její díry mokrý! Má ji vytahanou, nejradši tam má aspoň dva ... ale to není žádnej ... čůráček ... to je ... pořádnej, velkej čurák! Aaaa, joooo... mrdej mě tím krásným... čurákem .... mrdej mě až ... do dělohy! Narvi mi ho tam ... i s koulema ... jo, jooo, uuuuu, joooo... bože, to je vono, mrdej mamču... mrdej, mrdej, MRDEEEEJJJJJ!!!!", kvílela vzrušením, zatímco jsem jí vrážel péro až po kořen prudkými přírazy do mlaskající kundy, takže se jí mohutné cecky na hrudníku házely sem a tam. Teď jsem pro změnu já propadl síle okamžiku, zuby zaťaté do rtu, abych slastí nekřičel, ruce zabořené do pružných půlek její zadnice, zatímco se mi roztahovala a nabízela, stehna pevně sevřená kolem mých boků. Tím mi ovšem uzavřela cestu ke včasnému ústupu. Cítil jsem, že to na mě jde, kombinace nevšedních proporcí a vzrušující výmluvnosti mé starší milenky mě nemilosrdně vedly tam, odkud už nebylo návratu. Chroptěl jsem, sípal a snažil se ze všech sil oddálit svůj výstřik, mezi vzdechy jsem procedil varování, že už budu. Na vzrušením zrudlé, udýchané tváři se jí roztáhla pusa do úsměvu: "Tak pojď, stříkej! Nacákej mi to tam, hezky všechno horký mamině do tý její kundy projetý...udělej se jí tam, uspokoj se v tý její píče roztažený!!!", povzbuzovala mě. Marně jsem se v duchu děsil všech vážným hlasem pronášených pouček z té nejzábavnější hodiny zdravovědy - mlaskání její zběsile mrdané prciny, pleskání nadskakujících koz, za které jsem ji v nastupující extázi zřejmě trochu nešetrně popadl a sevřel mezi prsty její tuhé bradavky, a především její neustávající tiché povzbuzování mě dovedly až k okamžiku, kdy jsem s výkřikem, který jsem nedokázal potlačit, dosáhl vrcholu. Péro se mi napjalo až bolestivě a o vteřinu později do toho sálajícího klínu vystříklo první prudkou dávku. Po ní následovaly další. Stříkal jsem prudce, hodně a dlouho. "To je ... ono ... všechno tam ... mamce ... nacákej ... je to ... krásně horkýýý!", zajíkavě sténala a patami mě povzbuzovala, abych ještě přidal. Nebylo ani řeči o tom, že by povolila sevření svých stehen, dokud jsem nevystříkal všechno semeno hluboko do její píči. Teprve pak mě propustila ze své moci, a zatímco jsem se malátně zhroutil vyčerpaný na hrubé desky plošiny vagónu, hladila se mezi nohama, kde jí zpod vlhkostí zplihlých chloupků vytékalo z projeté díry mé semeno. "To je nádhera... tolik toho... snad jsi mi nevystříkal mimi...", usmála se udýchaně, jakkoliv mně na tom nic k smíchu nepřipadalo. Tenhle nevšední zážitek s nahatou, kozatou, chlupatou a náruživou mistrovou na prknech odstaveného vagónu byl tím nejpodivnějším milostným dobrodružstvím, jaké jsem toho léta prožil.

Teď, o rok staršímu, mi ho v lesní samotě Nového hrádku připomněla svým podobně rozkošnickým přístupem bez ostychu astronomka Berenika, která se neukázala ani v neděli. Zpátky do Zeleného Újezdu jsem tak z lesů sestupoval aspoň s dočtenými erotickými eskapádami frivolní Filomeny. V hospodě pod zámkem se na mě prsatá servírka Natálka už zase smála, hroty koziček namířené proti mně na uvítanou, u stolu v rohu seděla celá naše průvodcovská parta, a dokonce i naše kastelánka Kateřina Krásná. Dostalo se m bujarého uvítání a Žaneta se zajímala, jestli jsem viděl taky ten nahatý přízrak jako tuhle Pavel. Předestřel jsem jim svou zbrusu novou legendu o panně z hradního jezírka, což krásná Kateřina odměnila znechuceným zavrtěním hlavou, ale oči se jí smály, zatímco ostatní byli nadšeni. Neodpustil jsem si poznámku o tom, že naštěstí kolem hradu vede i cesta z observatoře, a Tomáš sebou neklidně trhnul; jeho miliskování s Berenikou navzdory přítomnosti Gábiny jsem mu nedokázal nepřipomenout. Podle pohledu, kterým mě probodnul, se tím příkop mezi námi ještě o nějaký ten půlmetřík prohloubil. Když večer pokročil, nějak se mi povedlo přitočit se nenápadně i k Amálce, která se jinak po našem extempore v zámecké knihovně držela zpátky a pokaždé, když se naše pohledy měly setkat, zabořila ten svůj bezpečně do podlahy. "Ami, jak jsem tam měl klid, furt jsem četl. Mrkni na tuhle, je to fakt prima čtení.", prohodil jsem co možná nejnevinnějším tónem a podal jí pod stolem frivolní Filomenu. "Ale pozor, výměna! Musíš mi dát dočíst Gwendoliny z Vysočiny. Pořád si lámu hlavu, jak to dopadlo s Gwen a Edwinem.", zazubil jsem se povzbudivě, takže naše obrýlená vědátorka, která už zase beznadějně tonula v ruměnci, se konečně taky rozesmála. "Nebo mi to budeš vyprávět? Uděláme si takový čtenářský kroužek?", škádlil jsem ji. "To bych nedokázala...", vydechla stydlivě. "Ale ty hezky čteš, ty bys mohl...", vyhrkla pak a rychle upalovala k výčepu, jako by najednou hrozně nutně potřebovala nové pivo. "Pane Jánský, příští týden přijede ten kurz z vaší fakulty.", prohodila znenadání se objevivší kastelánka Kateřina. "Tam můžete blbounkým studentkám plést hlavu až až. Třeba tou legendou o utopené panně, ta má vyloženě hloubku.", dodala, a nedokázala u toho nevyprsknout smíchy.