B02 Kandaulista a triolista

Tyto dva termíny, které mnohdy neznají ani odborníci, jsou podstatou toho, proč jsme se ženou tady. O triolismu více v samostatném příspěvku na tomto blogu, zde krátce o kandaulismu, opět z Encyklopedie sexuality E. Bornemanna (s. 234):

Kandaulismus (kandaulesismus), podle přezdívky lýdského krále Sadyatta (†680 př. Kr.), kterého Hérodotos nazývá „Kandaulés“ (davič psů). Říká, že Kandaulés byl tak nadšen krásou své ženy, že ji chtěl všem mužům ukazovat nahou. Za tím účelem pozval svého oblíbence Gýga do ložnice své ženy a tam ho skryl. Královna vetřelce objevila a postavila ho před volbu být zabit, nebo zabít krále a oženit se s ní. Gýgés krále zabil a založil dynastii Mermnovců. Gugitz odtud razil pojem kandaulismus a rozložil jej do exhibicionistických, fetišistických, masochistických a sadistických složek: „Protože pud, který je základem exhibicionismu, spočívá v tom, že exhibicionista chce vyvolat odhalením obdiv, snaží se také vystavit k podívané ty části, které sám má za nejpěknější a nejpoutavější a do kterých je proto zamilován. Proto není vůbec třeba, aby muž ukájel svůj exhibiční pud předváděním vlastních erogenních zón, nýbrž má stejný význam, když oklikou přenáší svou rozkoš z exhibice na předvedení vlastní manželky nebo milenky.“

Místo aby jiným lidem „ukazoval svůj penis, činí tak se svým nejdražším majetkem: milenkou nebo manželkou,“ říká J. Sadger. Nutí-li rozkoš z odhalování exhibicionistu k tomu, že veřejně ukazuje ty erogenní zóny, do kterých je nejvíce zamilován, aby se tak sexuálně vzrušoval, pak k tomu logicky patří i erogenní zóny jeho manželky a milenky, které tak lze fetišisticky zhodnotit „především tehdy, když vztahy k dotyčné ženě jsou zcela výrazně erotického druhu, dále když je fixován na zcela specifické vnady své manželky nebo milenky... a je jimi stále fascinován. V takových případech odhaluje skutečně a přímo kus sama sebe, když odhaluje očím jiných svou manželku nebo milenku.“ Tím je podtržena fetišistická stránka kandaulismu. Masochistický rys spočívá v tom, že vystavení ženy představuje u kandaulisty duševní utrpení, které se musí hodnotit jako ponížení. Sadistický rys je v tom, když donucení ženy ke kandaulismu a její duševní utrpení přináší jejímu muži sexuální uspokojení. Hirschfeld informuje o případu pacienta, který velmi často od své ženy vyžadoval, aby souložila s jeho obchodními přáteli, které si zval. Když se pozvaný objevil k večeři, musela žena prohlásit, že její muž byl v naléhavé záležitosti odvolán. Ve skutečnosti seděl v temné alkovně a pozoroval otvorem ve dveřích, co se děje v obývacím pokoji. Bezprostředně po skončené souloži musela žena trvat na tom, aby se cizinec skrytě vzdálil. Jakmile opustil dům, vyběhl manžel z úkrytu a sám vykonal se ženou pohlavní akt. Že se u mnoha případů kandaulismu jedná o skrytou formu homosexuality, přesvědčivě odůvodnil M. Rudolf Senf ve svých vývodech o „homosexualizaci“. [Pozn. red.: Dodejme ovšem společně s autorem z hesla Triolismus - má-li "homosexuální tendence [...] pouze symbolickou hodnotu, je klinicky bezvýznamná"; jinými slovy: to, že je dotyčný kandaulista, ještě neznamená, že je gay, který si neodbyl coming-out.]