Už od dopoledne si píši s jednou mojí známou. Padla na ni smutná nálada a potřebuje rozveselit. Vyplakat se někomu na rameni, alespoň po písmenkách, když jinak to nejde.
Baví mne její zprávy a krása češtiny a dvojsmyslů. Ano jsme každý naladěni na jiné vlnové délce a ona smutní a já jsem v hlavě spíše správným amatérem, a tak mi některé zprávy přijdou jako fajn nabídky, které ale z její strany jsou jen žádostí o pomoc k dobré náladě a vyplutí ze svízelné situace.
Ještě upřesním že je to velice slušná hodná holka, jenž nemá o Amatérech ani páru. Jak doma o ní říkají, je na internetu takový dinosaurus.
Tak třeba, na mojí narážku že jsme v práci neustále a tedy do kina, by jsme museli jedině v pracovní době a to by se zaměstnavateli nelíbilo. Mi přišla odpověď, za ty hodiny, který jsme práci věnovali, si zasloužíme víc než kino!
No fajn pomyslel jsem si, přeskočíme kino a rovnou šup noha v nohávě.
Správně, ale bylo myšleno, že by jako v práci mohla přijít nějaká odměna, třeba finanční.
V dalších zprávách jsem se již tedy umírrnil a snažil se myslet jinak.
Nabídl jsem poslání pár mých textů o kterých si myslím, že jsou slušné a můžou zasmání přivodit.
Ale přišla mi zpráva: Ale houby, chci a potřebuju se smát! Per to do mě, už teď jsem ti vděčná za zpříjemnění dne.
A teď si to má člověk s chladnou hlavou a vší slušností přebrat
Chce se smát? Ale mého kašpárka od pimprlového divadla neviděla.
Per to do mě? Takže si asi myslí že to bude kašpárek pořádnej chlapák
Já vám nevím, asi budu muset vytáhnout to svý dvoucentimetrový hovado a rozpoutat to tří vteřinový peklo!
