Výpraskové divadlo část 1

10.2.2024 08:29 · 803 views 25naholou

Výpraskové divadlo

"Jsem před domem" poslal jsem pánovi zprávu na Whatsappu.
Hned vzápětí přišla odpověď. "Ok. Pojď nahoru. Druhé patro - dveře vlevo". Na to se ozval "bzučák" u dveří. Otevřel jsem dveře a vstoupil jsem do domu a vyšel po schodech do druhého patra. Dveře "vlevo" jsou byly pootevřeny. Když jsem se k nim přiblížil ozvalo se "Pojď dál." Otevřel jsem dveře dokořán a vstoupil do chodby. "Zavři dveře" ozval se další pokyn. "Zuj si boty a pojď do pokoje!" pokračoval pán v udílení pokynů. Když jsem vešel do pokoje uviděl jsem staršího pána, který byl oblečen pouze v černé slipy. "Nazdar" pozdravil mě. "Dobrý den" ihned jsem odpověděl. "Tak Ty sis přišel pro výprask?" zeptal se mě. "Ano" odpověděl jsem. "Tak nástroje polož sem" řekl a ukázel na stůl předemnou. Na stole už ležela velká vařečka - snad 50 cm dlouhá a i dost široká. Dále kožený řemen, plastový obouvák na boty, klepač na koberce, laťka, tenký a tlustý prut. Sáhl jsem do tašky a položil jsem na stůl kartáč na šaty a koupelnový kartáč. Když jsem nástroje na stůl položil, pán pokračoval "Svlékni se a nech si na sobě jen boxerky". Začal jsem si rozepínat knoflík u kalhot. "Nejdřív triko" upřesnil pán svůj pokyn. Sundal jsem ze sebe tričko a pak jsem rozepnul pásek a knoflík u kalhot. Následně jsem si kalhoty svlékl. "Ještě ponožky" dodal pán. V tu chvíli jsem uslyšel pípnutí. Otočil jsem se a pán držel v ruce telefon. Přišla mu nějaká zpráva na Whatsapp. Když zahlédl, že jsem se otočil křik na mě "Dělej". Bleskurychle jsem ponožky svlékl. "Ruce za hlavu a stoupnout do kouta" poručil mi pán. Splnil jsem i tento jeho pokyn. Na to pán odešel do chodby. Po chvíli ticha jsem zaslechl jak pán otevírá dveře na chodbu. A slyšel jsem ho jak říká "Ahoj Františku". Následně do pokoje vešel další pán, přibližně stejného věku. "Posaď se" řekl pán ke kterému jsem přišel na výprask a nabídl nově příchozímu křeslo. "Dáš si kafe?" otázal se ho. "Ano, dám Tomáši" odpověděl mu František. Na to Tomáš odešel do kuchyně.
"Tak ty sis přišel k Tomášovi pro výprask?" zeptal se mě František. "Ano, pane" odpověděl jsem mu. "Doufám, že ti Tomáš pořádně nařeže" dodal František. "To záleží na něm" odvětil jsem. "Tak v tom případně budeš mít zadek rozpálenej doruda" pokračoval se smíchem František. Do pokoje se vrátil Tomáš. "Tady je to kafe" řekl. "Děkuji" řekl František. Tomáš ke mě přistoupil a chytl mě za ucho. "Tak ty sis přišel pro výprask jo?" zopakoval otázku, kterou jsem mu již jednou zodpověděl. "Ano, pane". "Dobře, tak ho dostaneš a pořádný" odpověděl Tomáš a pokračoval "Franta se bude dívat jak dostáváš". "Ano, pane".
František se pohodně usadil v křesle. A Tomáš pokračoval "Lehnout na postel". Hned jak jsem uposlechl jeho pokyn došel ke stolu a vzal z něj plastový obouvák na boty. "Dostaneš 25 (krátká pauza) a nebo možná i víc" řekl a první úder dopadl na můj zadek. A druhý a třetí, čtvrtý a pátý. "Tak a teď to zkusíme přísněji" oznámil a začal znovu vyplácet. Šestný, sedmý, osmý, devátý a desátý úder dopadly na můj zadek. "A můžeme i rychleji". Dalších pět úderů následovalo velmi rychle za sebou. A pokračoval dát jednu za druhou. Po chvíli přestal. "Franto, to asi bylo víc než 25 né?" zeptal se. "Ano, to bylo" odpověděl František. "Ale zatím to s ním nic moc nedělá. Sice dělá obličeje, ale nevzdychá" dodal František